Dílo Libuše Moníkové je vysoce ceněno především v německé a anglo-americké jazykové oblasti. Friedrich Christian Delius označil její stěžejní dílo „Fasáda“ za moderní evropský román, Sibylle Cramer ho zařadila do velké literární tradice  pitoreskního románu. Tvorba pražské rodačky je předmětem literárněvědných monografií (Antje Mansbrügge) a rozličných studií. Lyn Marven a Brigid Haines připravují vydání  monotematického sborníku ve Velké Británii.

V Česku se recepce díla Libuše Moníkové dlouho ubírala opačným směrem. Tomáš Kafka nazval svůj krátký nekrolog zcela symptomaticky „Libuše Moníková čili ztráta dosud nenalezeného“ (MF dnes, 19. 1. 1998, s. 11). Dílo této německy píšící spisovatelky českého původu vyvolávalo rozpačité mlčení nebo dokonce rigorózní odpor: řada českých germanistů zastávala názor, že Moníková psala pro německé čtenáře a pro české publikum není její výčet reálií zajímavý.

V posledních letech se česká recepce mění k lepšímu. V březnu 1999 uspořádaly Jihočeská univerzita a Goethův institut na zámku Kravsko mezinárodní konferenci „In memoriam Libuše Moníková“ (viz Schmidt, D/Schwidtal, M. (vyd.): Prag – Berlin: Libuše Moníková. Rowohlt Literaturmagazin 44, Reinbek bei Hamburg 1999), vznikají moníkovské studie (např. disertace Květoslavy Horáčkové, Brno 2002). Po vydání prvního beletristického překladu („Ledová tříšť“, v překladu Renáty Tomanové, Praha 2001) informují i české hromadné prostředky o díle krajanky, která si dobyla v zahraničí velkého uznání. Nakladatelství Hynek však bohužel stále ještě nevydalo již tři roky hotový překlad románu „Fasáda“ od Jany Zoubkové.

Ve dnech 11.-15. listopadu 2003 pořádá Katedra germanistiky PF JU v Českých Budějovicích druhou mezinárodní  konferenci o díle Libuše Moníkové, jež by měla vyvolat rozsáhlou diskusi odborníků z celého světa. Tato konference zároveň ukáže, do jaké míry se změnila pět let po úmrtí autorky recepce jejích děl.

 

Zpět na hlavní stranu
zpět